Máte naprostou pravdu. Vše řeší nová bloková výjimka – nařízení Komise EU (461/2010), která je v platnosti už od poloviny loňského roku. Zákazník se může sám rozhodnout, kde bude své vozidlo opravovat a nechávat provádět údržbu a tím ovlivnit náklady na údržbu a opravy vozidla. Výjimku tvoří vozidla, která jsou v majetku leasingových společností, kde proces oprav může být upraven leasingovou smlouvou, smlouvou o operativním leasingu apod.
Odpověď na tuto otázku je třeba rozdělit do dvou rovin. Pokud na vozidle vznikne jakákoliv vada způsobená procesem výroby vozidla, vadným nebo nefunkčním dílem, opravu lze provést výhradně v autorizovaném autoservisu, jménem výrobce vozidla a na jeho náklady.
Pokud se jedná o pravidelnou nebo běžnou údržbu, výměnu dílu, který podlého opotřebení, např. brzdové destičky, kotouče, apod. je možné ji provádět i v neautorizovaném servisu.
Majitel vozidla by měl dodržovat servisní intervaly, trvat na řádném vedení záznamů v servisní knížce a na použití náhradních dílů v originální kvalitě.
Značkový servis nesmí odmítnout uznat reklamaci na vozidle pouze z důvodu údržby vozidla v neznačkovém servisu. Nařízení Komise EU č. 461/2010 jasně říká, že výrobce vozidla nesmí podmiňovat zákonnou, ale ani prodlouženou záruční lhůtu výrobce tím, že zákazník musí provádět veškeré opravy a servis v síti autorizovaných servisů. Pokud ano, doporučujeme veškerou komunikaci vést prokazatelně např. písemně. Břemeno dokazování o provádění nekvalitní údržby a použití nekvalitních dílů je na straně autorizovaného servisu.